SDG 3Zdraví a kvalitní život
Umělá inteligence ve službách medicíny. Kde všude mohou technologie nahradit lékaře?
Situace
V západním světě již dnes medicína díky technologiím zvládá zdánlivě nemožné výzvy. V mnoha oblastech světa je ale zdravotní péče zanedbaná, nedostatečná nebo špatně financovaná. Je třeba se postarat o zvýšení prevence, podporu přetížených zdravotníků a efektivnější financování zdravotní péče. Zatímco Evropa a Spojené státy se zaměřují zvláště na prevenci, umělou inteligenci a nanotechnologie, v zemích Afriky je situace zcela odlišná. I tam ale současné technologie mohou plošně pomáhat. Například telemedicína pomáhala v době epidemií eboly nebo covidu-19. Velkým globálním rizikem je tak nerovnost v přístupu k péči, z finančního i geografického hlediska.
Řešení a klíčové inovace
Umělá inteligence je pro sektor zdravotnictví vyvíjena multispektrálně a je – nebo bude – schopna pomoci s velkým množstvím problémů. Aplikace mohou pomoci s prevencí fyzického i psychického zdraví, v nemocnicích dokáže umělá inteligence určit diagnózu a v humanoidní podobě může pomoci nemohoucím lidem. To vše lidem ušetří čas, peníze, energii – a především zlepší jejich zdraví.
Detekční systémy umělé inteligence využívají lékaři například k odhalení rakoviny. Jako první v Evropě takovou detekci provedli v nemocnici v britské Cambridgi v roce 2020. V tamním výzkumném centru Microsoft Research Cambridge vytvořili Project InnerEye, který schraňuje všechna dostupná data nemocnice a díky nim dokáže s 99% přesností určit diagnózu a snižuje čas potřebný k vyšetření a přípravě léčby o 90 %.1
Obrovsky významným objevem jsou pro medicínu nanotechnologie. Vědci vytváří nanoboty na bázi DNA, kteří mohou na určitá místa v těle donést lék a léčit přímo v poškozených buňkách, čistit zanesené žíly nebo ničit rakovinné buňky. Vědci z britské Harvard Medical School vyrobili z DNA nanorobota, který přepravuje molekuly obsahující instrukce, které nutí buňky změnit nebo upravit funkci žádoucím směrem.
Centrem pro výzkum a vývoj nanotechnologií se postupně stává i Česká republika. Pomocí 3D tisku dokáží vědci vytvořit umělé orgány i tkáně. Hlavními centry výzkumu medicínských technologií jsou CEITEC a Nanopharma.
Spolu s pandemií covidu-19 rapidně vzrostlo zapojení telemedicíny. Lékaři nemusí k pacientům osobně, ale spojí se přes webkameru. Tak bude možné nechat se vyšetřit rychleji, efektivněji, a v daleko širším geografickém rozmezí. Londýnská společnost Babylon Health si klade za cíl poskytovat dostupné zdravotní služby pro všechny obyvatele planety. Chatboti pomáhají pacientům s autodiagnostikou. Britská společnost CEPEH pracuje na jejich výzkumu i zapojení do medicínského vzdělávání.
Pacientům se sníženou schopností pohybu pomáhá digitální neuroterapie. Švýcarsko-americký start-up MindMaze vyvíjí tzv. rozhraní člověk–stroj, které pacientům pomáhá při nervové rekonvalescenci – k rehabilitaci používají programy ve virtuální realitě.
V afrických zemích bojují pomocí technologie například s horečkou Zika, kterou přenáší komáři – švýcarská firma WeRobotics vyvinula autonomní drony, které vypouští miliony sterilních komářích samců nad oblastmi, kde se endemicky vyskytují nemoci přenášené komáry. Díky tomu rapidně klesá populace komárů přenášejících nemoci.
Zásadní otázky
- Jak pomohou technologie s kvalitou života a zdraví?
- Mohou technologie rozšířit možnosti pomoci i do chudých oblastí?
- Je vůbec žádoucí upravovat a opravovat lidská těla technologiemi?
Klíčová slova
Umělá inteligence, nanotechnologie, nanoboti, telemedicína, neuroterapie