SDG 2Konec hladu

Je možné skoncovat s hladem na planetě? Potravinová soběstačnost, zlepšení výživy obyvatel a udržitelné zemědělství.

Situace

I přes veškerý civilizační pokrok dnes trpí každý devátý člověk na světě podvýživou. Celkově jde o 795 milionů lidí. Nejhorší je situace v rozvojových zemích, kde podvýživou trpí dokonce každý čtvrtý. Podvýživa způsobuje téměř polovinu úmrtí dětí mladších pěti let.1 Nedostatek potravin vede k dalším problémům ve společnosti. Když někde nejsou potraviny, obyvatelé daného místa začnou migrovat, což může vést k migrační krizi, jinde zase hrozí válečné konflikty o zdroje.

Situaci s potravinami zhoršuje stále se rozrůstající lidstvo i změny klimatu. Pokud se nedokážeme na tyto změny adaptovat, nenajdeme nové zdroje potravin, nezměníme své stravovací návyky nebo nezačneme pěstovat plodiny odolné změnám klimatu, může hladem nebo podvýživou trpět stále větší část světové populace.

Řešení a klíčové inovace

Abychom dokázali nakrmit stále se rozrůstající populaci, je nutné radikálně zvyšovat zemědělskou produkci. Zároveň je třeba zlepšovat distribuci a zamezovat plýtvání potravinami. Podle statistik Organizace pro výživu a zemědělství vyhazuje občan Evropské unie v průměru 180 kilogramů potravin ročně. Celkově pak v odpadu každoročně končí kolem 1,3 miliardy tun jídla.2 Jinými slovy vyhodíme celou třetinu potravin, které se za rok vyprodukují. Je tedy na každém z nás, aby zkusil svůj přístup zlepšit.

Vliv na potravinovou situaci všech obyvatel planety má z velké části klima. Globální oteplování je fakt, který výrazně ovlivňuje zemědělství, takže i produkci potravin. Cestou, jak eliminovat důsledky klimatických změn, může být například pěstování odolnějších potravin díky genetickým modifikacím.

Rostlinám se snaží porozumět například na Středoevropském institutu CEITEC. Jejich výzkumným tématem je zmíněná genetická modifikace rostlin (GMO). V tomto směru je Evropská unie jedním z mála regionů, kde genetická úprava plodin podléhá velmi přísné legislativě. Tento stav vyvolává mezi zástupci biotechnologického, farmaceutického sektoru a zemědělství ostrou polemiku. Podle zastánců genetické modifikace rostlin totiž hrozí, že pokud Evropa z restriktivních opatření neustoupí a GMO nepovolí, předběhnou ji země, kde GMO je povoleno nebo podléhá méně přísné legislativě.

Impulzem směrem k Evropě a jejímu přístupu ke genetickým úpravám je mimo jiné i udělení Nobelovy ceny za chemii v roce 2020. Ta putovala k americkým vědkyním Emmanuelle Charpentier a Jennifer Doudna za vyvinutí metody CRISPR/Cas9 – molekulárních genetických nůžek pro úpravu genomu. Tento systém představuje univerzální možnost, jak měnit DNA rostlin, zvířat či mikroorganismů s velmi vysokou přesností.

Cestou k lepšímu a udržitelnějšímu stravování může být i přechod na rostlinnou stravu. Vývojem různých náhražek masa se zabývá celá řada firem. Na trhu už dnes najdeme celou řadu náhražek, které chutnají skoro jako opravdové maso, ale přitom jsou vyrobeny ze zeleniny a luštěnin. Vědci rovněž zkoušejí maso „pěstovat“ v laboratoři ze vzorku masa skutečného. Metoda laboratorní produkce masa zjednodušeně spočívá v odebrání části kmenové tkáně zvířat a následné kultivaci růstu buněk mimo těla zvířat. První hamburger ze zkumavky vytvořil nizozemský biolog Mark Post v roce 2013.

Velké ambice má v tomto směru izraelský start-up Aleph Farms. Ten chce produkovat „čerstvé“ maso na místech, kde není možné chovat dobytek, a to včetně vesmíru. Odborníci z Aleph Farms a ruské firmy 3D Bioprinting Solutions v roce 2019 úspěšně realizovali první experiment na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS (jediná stálá vesmírná mise, která dnes v rámci Země funguje). Při tomto pokusu 3D biotiskárna sestavila ze zvířecích (konkrétně hovězích) buněk malý kousek svalové tkáně.

Svou pozornost by lidstvo mělo zaměřit také na netradiční zdroje potravin. Mezi takové patří například hmyz, jehož konzumaci by možná mnozí z nás považovali za výstřelek než reálný zdroj potravin. Hmyz je ale nutričně hodnotný zdroj potravy. Třeba na České zemědělské univerzitě tamní vědci pracují mimo jiné na nových strategiích pro zvýšení nutriční hodnoty a trvanlivosti hmyzu fermentací mléčnou kyselinou.

Výzkum nových zdrojů potravin rezonuje také ve finských Helsinkách. Tamní vědci vypracovali studii, která nabízí přehled o oběhovém hospodářství a alternativních technologiích (buněčné zemědělství) nebo nových potravinách, jako jsou mikrořasy, hmyz, nebo dokonce vlákna ze dřeva.

Problematickou stránkou zmíněných alternativ je psychologická bariéra. U hmyzu může cestu ven z problému dle vědců ukázat například fakt, že v dané potravině nebude hmyz rozpoznatelný. Bariéra může fungovat i u masa vypěstovaného v laboratoři – někteří lidé podobným produktům jednoduše nevěří. Zároveň někdo může mít problém i s pouhým snížením konzumace masa, zkrátka proto, že lidé jsou na každodenní konzumaci masa zvyklí. Výzva budoucnosti je tedy jasná: jak – a zda vůbec – lze naznačené mantinely překonat.

Zásadní otázky

Klíčová slova

Hlad, potravinová soběstačnost, klimatická změna, rostlinná strava, genetická modifikace rostlin, GMO

Zajímavé zdroje