SDG 11Udržitelná města a obce

Lidská sídla budoucnosti: atraktivní, přátelská, bezpečná a šetrná k životnímu prostředí

Situace

Ve městech dnes žije 55 % populace planety a podle OSN tento poměr vzroste na 68 % do roku 2050.1 Města budou muset uspokojit rostoucí potřeby svého rostoucího obyvatelstva – zajistit dostupné bydlení, dopravu, zaměstnanost a základní služby, jako je vzdělávání, zdravotní péče nebo bezpečí. Vize blízké budoucnosti jsou udržitelná města a tzv. smart cities, která fungují na bázi „data society“, v nichž technologie řídí semafory, regulují osvětlení, zařizují vývoz a recyklaci odpadu. Lidé budou ve městech dále přibývat a města se mohou dostat na hranice růstu. Zásadní vizí budoucnosti jsou proto udržitelná města. Jak z těchto míst vytvořit příjemná místa? A můžeme vizí udržitelnosti bojovat s chudobou nebo znečištěným vzduchem? Města i obce čekají velké výzvy – od uhlíkové neutrality přes cirkulární ekonomiku až po čistší ovzduší, dopravu a zdravější prostředí. Je také důležité, aby se zmenšovala propast mezi bohatými a chudými, komunity byly více provázané a semknuté a město bylo dostupné všem.

Řešení a klíčové inovace

Podle indexu Schroders European Sustainable Cities je evropským lídrem v udržitelnosti Amsterdam, následuje ho Londýn a Paříž – a těsně za nimi stojí Kodaň, Oslo a Stockholm. Všechna tato města využívají energie z obnovitelných zdrojů, mají čistší veřejnou dopravu, veřejné dobíjecí stanice pro elektromobily, omezují plasty na jedno použití, starají se o kvalitu ovzduší a stanovují si klimatické plány a cíle uhlíkové neutrality.

Města se rozšiřují a stavebnictví bude muset reflektovat požadavky na udržitelnost materiálů. Význam získávají recykláty nebo přírodní materiály, jako je bambus, sláma nebo vlna. Francouzští vědci se zaměřili na recyklaci betonu, vědci z univerzity v Tokiu přišli na způsob, jak použitý beton smíchat s recyklovaným dřevem, a vyhnout se tak výrobě cementu, která produkuje ročně až 2,8 miliardy tun CO2, tedy asi 8 % světových emisí – a zhruba čtyřikrát více než letecká doprava.2 Dalším technologickým prvkem ve stavebnictví a je energetická náročnost budov a hospodaření s vodou. Elektrická energie, která pohání spotřebiče, osvětlení a topení, může pocházet ze solárních nebo geotermálních zdrojů. Současné stavby by se v budoucnu mohly přesunout k modelu tzv. pasivního domu. Ten se vyznačuje vynikající tepelnou izolací a probíhá v něm speciální větrání a zpětné získávání tepla. Pasivní dům je jednou z nadějných možností, kudy udržitelnou architekturu vést.

V hospodaření s vodou mohou pomoci technologie na zpracování dešťové nebo odpadní vody, např. technologie termické hydrolýzy, která snižuje množství vedlejších odpadních produktů, ze kterých vyrábí bioplyn. Dalším řešením, plnícím hned tři funkce současně, je technologie mikrobiálních palivových článků, která využívá bakterie k čištění odpadních vod. Udržitelnými řešeními v dopravě je především cyklistika a koncept walkable city – urbanistický koncept měst, kde jsou základní služby všem „na dosah“. Technologie, které mohou s udržitelnou dopravou pomoci, jsou především elektromobily, sdílená auta a bezemisní městská doprava. S přesunem lidí po městě souvisí i digitalizace. Pokud bude možné pracovat a vzdělávat se on-line, lidé budou moci méně cestovat po městě. Zapojení digitalizace a vizi smart city se pokoušejí naplnit už teď například ve Vídni.

Zásadní otázky

Klíčová slova

Urbanismus, cirkulární ekonomika, recyklace, uhlíková neutralita, digitalizace

Zajímavé zdroje