SDG 12Odpovědná výroba a spotřeba

Lze vůbec udržet na uzdě spotřebu – a výrobu?

Situace

V dnešním světě je bez nadsázky velmi těžké neplýtvat. Skutečná „cena“, na kterou nás všechny a celou planetu dané zboží přišlo, nikde není vidět. Cenovka v korunách, eurech či dolarech je zcela zavádějící. V některých případech je možná volba jednoduchá: letět do Austrálie bude vždy pro planetu větší zátěž než cesta do vedlejší vsi. V jiných jsou ovšem ekologické a další náklady na dané zboží pro zákazníky těžko dohledatelné.

Zároveň je jasné, že naše nároky na Zemi se zvyšují. V roce 2050 se počet obyvatel Země přiblíží 10 miliardám. A kdybychom měli všichni žít tak, jak žije vyspělý svět dnes, potřebovali bychom k udržení svého standardu další tři Země. Dvanáctý cíl je tedy jasný – šetřit jídlem, surovinami i energiemi. Otázkou je jak.

Řešení a klíčové inovace

Pro ilustraci možná stačí nakreslit kruh. Výsledkem je kruhová, či chcete-li, cirkulární ekonomika, ve které žádný zdroj nepřijde vniveč a znovu se vrací do oběhu. Třeba elektronický odpad obsahuje kovy od hliníku přes měď až po zlato, které nemají žádnou expirační dobu. Vyhozené jídlo, to jsou zase organické látky, které mohou posloužit jako hnojivo či potrava pro méně vybíravé organismy. A ještě lepší je klást si otázku, zda tohle všechno vůbec muselo skončit v koši.

„V současné době je globální ekonomika cirkulární zhruba 8,6 % – potenciál je tedy obrovský. Pokud by se její objem podařilo v této dekádě zdvojnásobit, globální emise skleníkových plynů by se mohly snížit více než o třetinu a celková materiálová stopa lidstva by se zmenšila o 28 % ve srovnání se současnou úrovní.“ Tolik odhad v pravidelné zprávě Circularity Gap Reporting Initiative, která vychází vždy při příležitosti známého setkání v Davosu.

Příležitostí k tomu, jak učinit ekonomiku „kruhovější“, se nabízí celá řada. Některé jsou opravdu zásadní: takové řeší například evropský projekt HIGREEW. Jeho cílem je rozšíření nové generace baterií pro skladování elektřiny ve velkém objemu. Jde o tzv. průtokové baterie s velkými nádržemi s tekutým elektrolytem. Podobné typy baterií dnes již existují, v rámci této evropské iniciativy mají ovšem baterie levné, netoxické (s elektrolytem rozpustným ve vodě) – a také s velmi dlouhou životností.

Jiná řešení mohou být skromnějšího rozsahu. Například česká biopekárna Zemanka vyrábí krekry z pivovarského mláta z Plzeňského Prazdroje a sušenky z kávové sedliny. Firma jako jedna z prvních českých firem přichází s Reportem udržitelnosti a strategií pro příštích pět let. Ten shrnuje dosavadní aktivity pekárny v oblasti udržitelnosti či mapuje využití zdrojů – od spotřeby energie a vody přes původ surovin a tvorbu a recyklaci odpadů. Jejím cílem není nic menšího než se postupně stát první evropskou plně ekologicky udržitelnou pekárnou a být příkladem pro ostatní.

Jiným způsobem organické odpady využívají v Zemědělském družstvu chovatelů a pěstitelů Litomyšl. Jde o jednu z prvních instalací na výrobu biometanu a jeho vtlačování do plynárenské rozvodné sítě. Zpracováním kravského hnoje a zemědělských plodin bude vznikat plyn v kvalitě plynu zemního, který pak poputuje do plynovodů. Celý postup je efektivnější než běžná výroba bioplynu.

Česká firma Future Farming chce naopak zajistit spotřebitelům přístup ke zdravým lokálním potravinám. A to s pomocí akvaponické produkce, tedy pěstování potravin ve speciálních provozech, ve kterých je spotřeba vody o 95 procent menší oproti konvenčním přístupům. Sofistikované hydroponické farmy, ve kterých je celý pěstitelský cyklus řízený do nejmenších detailů, umožňují dokonalé využití i dalších vstupů, jako jsou energie či hnojiva. Společnost již postavila dvě produkční akvaponické farmy, z nichž jedna je zaměřena na vědu a výzkum ve spolupráci s Akademií věd a několika tuzemskými univerzitami.

V posledních letech stále přibývá důkazů o tom, že malé zlomky plastů, tzv. mikroplasty, jsou všude kolem nás. Jejich odstranění z prostředí není s dnešními postupy vůbec jednoduché, a tak se hledají nová řešení. Příkladem je i evropský projekt RECOVER. Vědci v jeho rámci hledají přírodní řešení problému. Cílem je najít vhodnou kombinaci drobných organismů – od bakterií přes hmyz po žížaly – které by si s mikroplasty poradily. Aby je ideálně v jediném kroku změnily z odpadu na hnojiva či jinak využitelný biologický materiál.

Zásadní otázky

Klíčová slova

Udržitelnost, suroviny, energie, cirkulární ekonomika, odpad, výroba,

Zajímavé odkazy