SDG 17Partnerství ke splnění cílů
Globální spolupráce ve vědě, na vývoji nových technologií a přístupu k inovacím
Situace
Poslední z cílů udržitelného rozvoje shrnuje všechny předchozí. Říká, že naplnění cílů vyžaduje globální partnerství všech zemí. Mezinárodní spolupráce ve vědě umožňuje sdílení nejnovějších poznatků, vyhledávání nejlepších vědeckých talentů z celého světa, vytváří obchodní příležitosti pro nové trhy a posiluje vědeckou diplomacii. Věda, technologie a inovace mají potenciál řešit globální výzvy, ať je to hlad, zdraví, klima, potraviny, energie nebo voda. Právě věda dokáže odhalit, že požadavek na zdvojnásobení zemědělské produkce může negativně ovlivnit nespočet dalších oblastí, včetně zdraví, klimatu nebo biodiverzity. Věda je schopná zprostředkovat kompromis mezi nejrůznějšími cíli a formulovat dialog exekutivy s občany.
Řešení a klíčové inovace
Řešení globálních výzev je přímo závislé na sdílení znalostí. Důležité jsou interakce mezi vědci a politiky. Inspiraci můžeme najít ve Velké Británii, kde od roku 1989 funguje nezávislá Parlamentní kancelář pro vědu a technologie. Proslula zejména stručnými vědeckými analýzami, tzv. POST notes, které radí poslancům v oblasti vědy. Námětem zpráv jsou například podmínky ubytování uprchlíků v Británii, editování genomu, úmrtnost kojenců, vzdělávání mladistvých ve vazbě nebo ochrana před domácím násilím.
Někdy nemusí jít o společenství, ale o jediného člověka, jehož práce zachraňuje miliony pacientů na celém světě. To je případ českého vědce prof. Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Už v 80. letech 20. století objevil antivirotika, která léčí infekce HIV, hepatitidu typu B a další nemoci. Ze spojenectví Antonína Holého a Erika De Clercqa z americké společnosti Gilead Sciences těží česká věda dodnes. V roce 2016 byl obnoven partnerský program mezi Ústavem organické chemie a biochemie a společností Gilead Sciences Research Centre s ročním příspěvkem 1,35 milionu USD na podporu výzkumu lidských chorob.
Objem finančních prostředků na vědu navyšují kromě veřejných rozpočtů také mezinárodní dárci a nadace. Partnerství ve výzkumu významně podporují nadace jako Welcome Trust, Nadace Volkswagen a Nadace Billa a Melindy Gatesových.
Evropská věda má do roku 2027 k dispozici program Horizont Evropa, s rozpočtem téměř 100 miliard eur, který je klíčový pro financování mezinárodního výzkumu. Novým konceptem jsou mise, tedy oblasti výzkumu relevantní pro většinu evropských obyvatel. Mezi ně patří klimatické změny, léčba rakoviny, oceány, chytrá města a výzkum půdy a technologií produkce jídla.
Příkladem spolupráce mezi státy je Africká platforma pro otevřená data, která buduje vlastní kapacity pro špičkovou vědu založenou na datech.
Nejen věda, ale celá společnost je čím dál víc formována nesčetnými způsoby digitalizace, která ovlivňuje způsob, jakým pracujeme, komunikujeme i zažíváme svět. V roce 2020 iniciovala Francie a Kanada Globální partnerství pro umělou inteligenci, které dnes už má 25 členů zastoupených zeměmi z Evropy, Jižní Ameriky i Asie. Členem je i Česká republika, která se tak zapojila do mezinárodně-politických diskusí o dopadech a standardech umělé inteligence.
Strategický report Budoucnost je teď: věda pro dosažení udržitelného rozvoje vyjadřuje poselství, že nemůžeme čekat na krize a pak hledat řešení, ale je třeba jednat právě teď na základě našich současných znalostí a porozumění, které nabízí svobodný vědecký výzkum.
Zásadní otázky
- Může věda ovlivnit veřejnou debatu směrem k demokracii?
- Souvisí spolu věda a diplomacie?
- Můžeme zabránit zneužití vědeckých technologií?
- Je věda nezbytná k naplnění cílů udržitelného rozvoje?
Klíčová slova
Spolupráce, partnerství, věda, kompromisy, řešení